Pro dobrou věc…
Milé blogerky,
před týdnem jsem se zúčastnila dobrovolnické akce v domově pro seniory v Hodoníně. Tyto akce občas pořádá firma, ve které už něco málo přes 8 roků pracuji. Cílem je trochu zpříjemnit seniorům jejich všední dny, jen tak si s nimi popovídat, přečíst knihu a hlavně vykouzlit úsměv na tváři.
Na něčem takovém jsem byla poprvé a musím říct, že to ve mě zanechalo velice silný zážitek.
Měla jsem za úkol připravit si pro obyvatele domova nějakou aktivitu. Možná už tušíte, že jsem zvolila korálky..jak jinak. 🙂 Doma jsem tedy nabalila spoustu druhů korálků, paměťový drát a pak jsem už jen zírala, jaký to mělo u dámské části úspěch. Tvořily jeden krásný náramek za druhým 🙂
Musela jsem vám to říct…bylo to fajn dopoledne a vůbec jsem nečekala, jak dobrý budu mít z toho pocit. 🙂
Zatím jsem slyšela jen o předčítání pro seniory, ale tohle pro ně musel opravdu být zážitek. Dneska existuje tolik nádherných korálků, které za jejich mladých let nebyly. Myslím, že na tuto akci budou dlouho vzpomínat.
Dnešní senioři, pokud nejsou nemocní a nemohoucí, tak vítají každou dobrou aktivitu. Jsi hodná, že jsi je krásně a užitečně zaměstnala, nebudou se cítit třeba tak sami, nebo nepotřební. Patří ti dík…
Helenko vím o čem píšeš já jsem dělala v domově pro seniory 30 let,a taky jsem s nima dělala různé ruční práce, a pak jsme z výrobků dělali výstavy které měly úspěch. Senioři opravdu byli nadšeni, a vždy se těšili na den kdy budeme tvořit! Krásná a užitečná věc! Luďka.
Helenko napsala to již Květa,opravdu ti patří veliký dík,možná,že se jim ani blízcí tolik nevěnují,ještě jednou za ně DÍKY
[1]: podle jejich reakcí v to doufám
[2]: Květuško, bylo to moc příjemně strávené dopoledne a jejich upřímná radost je pro mě velká odměna.
[3]: Luďko, tak to tedy klobouk dolů. Je to velmi náročná práce.
[4]: Miluško, děkuji..právě to bylo cílem, aby aspoň chvilku nebyli tak osamocení…