STRÁNKY JSOU VE VÝSTAVBĚ. Omluvte prosím dočasné omezení webových stránek, v tuto chvíli pro Vás připravuji novou prezentaci. Doufám, že se Vám bude líbit. :-)

Nasušené zásoby na zimu

V létě jsem si na dovolené na Slovensku nasbírala velké množství mateřídoušky, třezalky a tentokrát i trochu očianky a violky. Doma jsem všechno poctivě sušila a nedávno nám bylinky celý byt krásně provoněly. To když jsem je zpracovávala. Teď už z nich vařím čaj.
Očianka..u nás jí říkáme světlík. Je dobrá jako obklad na bolavé oči.

Ze sušené mateřídoušky i třezalky už vařím nějakou dobu čaj. Vždy tak krásně provoní byt. Nasbírala jsem letos tolik, že jsem mohla podarovat i rodiče.
V létě jsme s mamkou posbíraly i lípu, nasušila jsem šípky a když jsem už u toho sušení, mám nasušeno i spoustu hřibů.
No a samozřejmě jsem sklízela úrodu meduňky a máty na zahradě. Z obou jsem dělala i sirupy, jestli vzpomínáte.
Na zimu jsme dobře připraveni. 🙂
Na závěr ještě fotka rostlinky, která mamce vykvetla až teď na podzim. Je to popínavá rostlina, ale její jméno neznám.
A umazlená Kočena.
Krásný den vám všem. 🙂

Háčkovaný zajíc a podzimní dekorace

Naše Bublinka má nového kamaráda. Je háčkovaný z příze Camilla, na výšku má 28 cm a jmenuje se Vendelín.
Návod na něho jsem kdysi koupila na Fleru a ještě mu časem uháčkuji nějaký obleček.

Bublinka se chvilku tvářila jako že nic, ale pak se s ním začala „kamarádit“ trochu víc než jsem čekala, takže raději bude sedět na poličce. 🙂
Od rána venku svítí sluníčko, dobíjím baterky a těším se z nové dekorace, kterou doma máme. Martin dnes dovezl ozdobné dýněčky.
Vřes zatím čeká v květináčcích, ale jakmile dám pryč muškáty, zasadím je do truhlíku.
A když je tak krásná slunečná neděle, ještě pro potěšení přidávám kvítečka, která kvetou u našich na zahradě.
Krásný zbytek neděle a snad nám to babí léto vydrží co nejdéle. 🙂

Dečka č.23, obrázky a podzimní výzdoba

Zalistovala jsem v časopise Diana krajkové háčkování č.11, nalistovala na malou romantickou dečku a už je na světě. Je asi zbytečné psát, že jsem háčkovala ze Sněhurky. Dečka má 20cm a tentokrát jsem trochu vypínala. 🙂
Jestli se vám líbí a chcete háčkovat, můžete si napsat o návod. Také ji nabízím na Fleru. 🙂
detail..

A teď k obrázkům. Konečně jsem se dostala k tomu, abych nechala zarámovat vyšité obrázky koček. O dokončení výšivky jsem psala v TOMTO článku. Obrázky jsme dali do pokoje k Bublince. 🙂
Když jsem je přidělávala, ani se nenechala rušit a spokojeně si hověla na svém křesle. 🙂
Na každém blogu teď vidím nějakou pěknou podzimní dekoraci. Na balkonech mám ještě muškáty, ale koncem týdne bych chtěla vysadit i truhlík vřesu. Zatím jsem jen do obýváku dala ozdobenou mísu.
Krásný večer vám všem. 🙂

Háčkovaná podkafíčka, dobroty a rozkvetlá zahrada

Předpověď slibovala krásný slunečný víkend, ale u nás na jižní Moravě to teda zrovna moc nevyšlo. Dnes jsem se ale dostala na zahradu a na pár chvil sluníčko skutečně vykouklo. Rychle jsem pořídila pár fotek. Byla jsem překvapená, jak našim zahrada pořád krásně kvete.
Zapózovala i Kočena, která si chvilku před focením pochutnávala na masové kapsičce, a tak se na všech fotkách olizovala. 🙂

Na zahradu je pořád krásný pohled.
Podzim je ale tu a každý večer trávím s hrníčkem bylinkového čaje. Uháčkovala jsem si k nim zelené podtácky. 🙂
A z hrníčku, který mně před časem dovezl Martin z Karlštejna, chutná čaj nejlíp. 🙂
Každá fotka mně vyšla trochu jinak, ale barva je fakt zelená.
A ještě ty dobrůtky. Hned na snídani jsem zkusila domácí piškoty, které dělal Láďa Hruška. Jsou úžasný a hned se po nich zaprášilo. 🙂 Recept na ně najdete ZDE.
Na zahradě jsem mamce otrhala čerstvý kopr a na oběd byla naše oblíbená koprovka. 🙂 Zbytek pokrájím a dám do mrazáku. Jestli mě ho tedy nesní Bublinka. 🙂
No a večeře? Podmáslové trojúhelníčky to jistí. Dnes jsem je dělala podruhé a podle toho jaký mají úspěch je budu dělat častěji. Pekárna opět udělala výborné těsto.
Chtěla bych však pekárnu „zapřáhnout“ víc. Na vánoce ji budu mít rok a používám jen dva programy. A přitom jich tam je dvanáct.
Na závěr ještě jedna krásná květinka. V pondělí jsem ji dostala od mého Martina k našemu třetímu výročí. ♥
Vám všem přeji krásný večer a úspěšný nový týden. 🙂

Dečka č.22

Háčkované dečky jsou teď u mě v kurzu. 🙂 Pořád mě baví a pořád začínám další a další.
Tentokrát jsem zalistovala v časopise Diana č. 62 a nalistovala na „pozdravy slunce“. A protože toho sluníčka teď na podzím už moc není a mně fakt chybí, hned jsem se do ní pustila. Podle časopisu jsem použila jemně žlutou barvu. Jak jinak než Sněhurku.
Dečka má průměr 33 cm. Je dost velká, padlo na ní celé klubíčko a musela jsem ještě přikupovat. Při focení asistovala i Bublinka. 🙂

Ještě detail..
Nedávno jsem viděl na blogu u Katky, že začala také číslovat dečky. A vzpomněla tam na mě a Jitušku. Pravdou je, že číslování jsem okoukala právě u Jitušky. 🙂
Vám všem přeji krásný podzimní víkend a snad to sluníčko vydrží co nejdéle. 🙂

Na cestách, v pražské ZOO a radost ze zahrady

Víkend pro mě začal už v pátek na zámku Štiřín.
Konalo se tam naše firemní setkání a zmiňuji se o tom proto, že jsem letos ve firmě už deset roků a tak jsem k tomuto výročí dostala šampáňo. 🙂

Určitě ho zase necháme na nějakou zvláštní příležitost. Jestlipak víte, který film se na zámku natáčel?
Po pracovní části jsem se přidala ke skupince, která se učila vyrábět čokoládové pralinky. Ty jsme tam pak všechny snědli, ale Martinovi jsem dovezla něco extra pro něj vyrobeného. 🙂
Možnost spát na zámku jsem nevyužila. Pozdě večer pro mě přijel Martin a jeli jsme spát k jeho sestře do Prahy. Na sobotu jsme už měli totiž jiné plány.
Hned ráno jsme vyrazili do pražské ZOO. Rychle jsme oběhli všechna zvířátka a omrkli, co je nového. Naposledy jsme tam byli loni v březnu. Tehdy jsme sotva v náručí mámy zahlédli malou orangutaní samičku Diri. Letos po expozici skákala a kutálela se jak malé tornádo. 🙂 Nešlo ji pořádně ani vyfotit.
A ještě malá sloní samička Sita. Obě letos oslavily první narozeniny.
Ale moje srdeční záležitost jsou gorilky. Sleduji je už spoustu let a neuvěřitelně moc jsem se na ně těšila.
Dokázala bych je sledovat hodiny. Všechny je rozeznám, vím co která má ráda, jak se chová. Vím o nich všechno. 🙂
Odpoledne jsme se mrkli na svatbu kolegy mého Martina. Brali se kousíček od Ústí nad Labem a pak jsme už menší oklikou přes Německo 🙂 směřovali k domovu.
V neděli jsem doma konečně umyla okna alespoň v kuchyni a ložnici, aby na to mohlo hned zapršet. Klasika, kdykoliv dočistím okna, hned prší.
U našich na zahradě jsem se dočkala a vykvetla mě rostlinka z Řecka. Semínko jsem si dovezla loni a zasadila jsem to tak pozdě, že se divím, že vůbec stihla vykvést.
Loni mně někdo radil, že se jmenuje Nocenka jalapenská.
Vám všem přeji krásný úspěšný začátek nového týdne a užijte si ho tak jako naše Kočena. 🙂

Propršený víkend a zase gumičkuji :-)

Propršený víkend je už téměř u konce a tak si sumíruji, co jsem chtěla dělat a co jsem doopravdy udělala. Plány jsem měla velké. Chtěla jsem po delší době udělat velký úklid, vygruntovat v kuchyni šuplíky, dát do pořádku kořenky a umýt okna.
A až na ty okna jsem udělala vše. Okna musím nechat na jindy, třeba někdy přestane pršet. 🙂
V týdnu jsme v Ikea koupili nové kořenky, na které jsem si vytiskla cedulky.

Původní kořenky jsem dala mamce, abych měla všechny stejné. I mamce jsem vytiskla štítky. 🙂
V sobotu ráno jsme s Martinem vyloupali loňské ořechy. Rozdělila jsem do třech pytlíků. Jeden jsem podarovala našim, druhý bude pro Martinovi rodiče a třetí je v našem mrazáku a zůstane tam až do doby, kdy začnu péct vánoční cukroví. Odpoledne přestalo na pár hodin pršet, tak jsme s Martinem vyrazili na šípky, které se u našich už suší a pak s mamkou na ořechy.
Martin si šel večer zaběhat a nedoběhl s prázdnou. 🙂
V neděli z nich byla výborná polívka, na které si budeme pochutnávat i zítra v práci.
Odpoledne jsem udělala dlouho plánované podmáslové trojúhelníky. Těsto umíchala pekárna. Jakmile jsem je vytáhla z trouby, utíkala jsem s výslužkou k našim. Moc jim chutnalo, i nám…už není ani jeden kousek. Recept najdete ZDE.
No a gumičky. Zkusila jsem další dva nové vzory.
Škodlivých ftalátů se snad bát nemusím. Kupuji jen originální gumičky a stejně náramky ani nenosím. Slíbila jsem poslat Šárce, tak už mám nachystáno. 🙂
Ještě jsem oprášila ikeové lampičky a už svítíme. Holt cítím, že se zima blíží. 🙂
Krásný večer vám všem.

Meduňkový sirup, bezový likér a romantický výlet

Letos jsem poprvé zkoušela bezový sirup, mátový a teď i meduňkový.
Meduňku nejčastěji používám sušenou na čaj před spaním. Jak jsem zjistila, je prospěšná celému tělu. Tiší bolesti, posiluje nervy, tlumí křeče, upravuje krevní oběh, srdeční činnost a uklidňuje trávící ústrojí. Navíc se jedná o naprosto neškodnou bylinu, kterou je možno užívat i dlouhodobě.
Ale zpět k sirupu. Na přípravu potřebujeme:
  • asi dvacet delších stonků meduňky
  • 1 kg krystalového cukru
  • 20 g kyseliny citrónové
  • 1,7 l převařené vody
Stonky meduňky jsem pořádně opláchla a nastříhala do mísy a přelila jsem zchládlou převařenou vodou. Mimo recept jsem ještě přidala nakrájený citron a vše jsem nechala na chladném místě louhovat 48 hodin.
Pak jsem vše zcedila a na sporáku mírně ohřívala. Přidala jsem cukr, kyselinu citrónovou a důkladně míchala. Jakmile se cukr rozpustil, nechala jsem pár minut přejít varem. Pak už jen stačilo plnit láhve.

Už jsem zmiňovala bezový sirup, tak nesmím opomíjet ještě větší dobrotu, a to je bezový likér. 🙂 Loni ho dělala mamka a měl obrovský úspěch. Hlavně zásluhou mamky a taťky mám likér i já. Moc mi pomohli a za to jim patří velký dík (natrhali, obrali…).
Ve finále jsem s likérem němela skoro žádnou práci a ve sklepě mám necelých 15,5 litru.
A tééééď překvapení, které jsem dostla v srpnu ke svátku. Můj Martin mě pozval na projížďku elektročlunem po Brněnské přehradě, tedy Pryglu. 🙂
Vyjeli jsme si v úterý navečer a bylo to fakt super.
Užili jsme si to, byla to romantika.
Vám všem přeji krásný víkend. 🙂