Další měsíc utekl jako voda a já sumarizuji, co nového se u nás událo. Minulý pátek jsme s Martinem slavili naše šesté výročí, a tak i s Elou jsme zajeli na víkend do Rakouska, Mariazell. Elinka jezdila na koloodrážedle, svezla se historickým vláčkem, na každém kroku viděla kravičky, jela lanovkou a všichni společně jsme si to krásně užili.
Ela je pořád poklad, jen teď pusu nezavře. 😀 Včera jsme spolu poprvé bez kočárku jeli vlakem do Brna. Dostala batůžek, do něj svačinku a vydaly jsme se překvapit tatínka do práce. Byla nadšená a celou cestu nějaké paní ve vlaku vykládala že „jede vakem do Bna za tatínkem“. Cestou domů jsme si zhřešily a zamlsaly a nezapomněly jsme koupit nalepovací oči, protože budeme spolu tvořit podzimní zápichy do květináče.
Máme doma rituál, že snídá u pohádky. Takže naše rána vypadají asi takto „Maminkoooo bodeno no no, kukuje sluníčko, vypinkala do jůžova, tatínku???? neeeeni, tatínek je v páci, pustime pohádku, kokoš tom, otočit kavičku, maminko papat kakao“ …v překladu – maminko, dobré ráno, svítí sluníčko, vyspinkala jsem se do růžova, tatínku!!! hmmm…tatínek je v práci, pustíme si pohádku Traktor Tom a přetoč díl, ve kterém je kravička (pořád se jich bojí, i těch kreslených) a na snídani si dám kakao. 😀
Také čím dál víc do všeho zapojuje Bublinku. Prohlíží si časopis, vidí něco zajímavého a hned to cpe Bublince pod nos. Přijeli jsme z víkendu z Rakouska a ona za ní vlezla pod křeslo, kde Bublinka odpočívá a začala jí vykládat, že jela lanovkou, viděla kravičku apod.
Je to velká legrace sledovat jak se den za dnem rozvíjí, mění a vymýšlí pořád nějaké blbiny.