Mám dojem, že články o dětech nepíšu po měsících, ale po týdnech. 😀 Tak rychle mně ten čas běží.Tento měsíc byl hodně jiný než ty ostatní. Elinka šla na začátku března ještě párkrát do školky a pak šmitec, školka zavřela, celá republika vstoupila do karantény ..
Oliver je rád, že má ségru doma, ta měla nejdřív radost, že nemusí vstávat do školky, ale posledních pár dnů na ní sleduji, že jí chybí děti…hraje si a já slyším výrazy jako „karanténa“ apod..samozřejmě jsme se Elince snažili nějak jemně vysvětlit co se to kolem nás děje, ale úplně vším jí hlavičku zatěžovat nechceme.
Našila jsem jim roušky, Oliverek pár dnů odmítal cokoliv na čumák dát, ale teď ji oba nosí naprosto přirozeně, bez řečí a protestů.
Doma si to s nima užívám. Nejdřív byl dost shon, jen jsem šila roušky, dělala do práce a vařila, ale poslední dobou jsem trochu zbrzdila a začali jsme doma i víc tvořit, ráno cvičit, víc číst, chodíme hodně do lesa.. a hlavně je super sledovat ty dva (když se zrovna nedohadují) jak tu společně blbnou, mazlí se a Oliver chodí za Elinkou a říká jí „Eji, dej pusu“. 🙂
Nedávno Ela absolvovala první angličtinu po internetu, paní učitelka poslala už další dvě lekce, tak máme o zábavu postaráno. Opravdu ji to bavilo a Oliver celou dobu seděl vedle ní a koukal.
