Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Zastavte ten čas!!! Z mé malé holčičky je už slečna, která mluví ve větách a občas na nás vypálí takové moudro, že nevěřím vlastním uším a taky občas zazlobí. Pomáhá mojí mamce sázet na zahradě, sama se nají a umyje ručičky, občas slyším, že si pobrukuje písničku z nějaké pohádky a chodí s kabelkou jak velká! 😀 Letos mně pomáhala i s velikonoční výzdobou a stále více se mně dere k šicímu stroji a vysvětluje mně, že musí něco ušít.

A Oliver? Připadá mně to jako včera, kdy jsem si ho prvně přebalovala a oblíkala do těch strašně pidi oblečků a teď už vyřazuji z jeho šatníku první kousky. Náš kuliferda krásně pase koníčky, líbí se mu na hrací dece, kde bouchá ručičkama do hraček, rozhazuje úsměvy na všechny strany a ten největší vždy věnuje Elince. Může na ní oči nechat. 🙂

Je to podobný spáč jako Elinka. Ještě neměl 3 měsíce, když v noci začal spát až 9 hodin vkuse. A hlavně je velký pohodář.

Včera slavil Oliver, dneska Elinka. Už dva měsíce jsme úplně kompletní rodina a i když je Oliver hodné miminko, tak tento měsíc za moc nestál. Sotva jsme se dostali z rýmy a kašle, přišly mrazy, a tak se opět nedalo jít ven. Přiznávám, že mně to vysedávání doma už lezlo na mozek, a to máme obě děti fakt hodné. Naštěstí nás občas vysvobodila moje mamka a taky Martin se snažil co nejvíc odlehčit a s Elinkou trávil dost času.

Oliverek vyrostl z těch pidi oblečků a pomalů odrůstá i z některých v.62 a zajímá se o okolní svět. Koulí na nás očička, usmívá se a vesele mává ručičkama. Je náš brouček a já jsem čím dál víc do něj zamilovaná. 😀

Elinka byla vždy dost ukecaná, ale co předvádí poslední dobou, je mazec. Pusu nezavře a já si začínám ty její moudra i psát. Už téměř nepoužívá svůj slovník (pokud pamatujete např. anako-sluníčko, aniky-hrozny, atako-srdíčko apod.), ale mluví krásně a hlavně POŘÁD. 😀 Na brášky je hodná, vůbec jí nepřijde divný, že se mu věnuje maminka, ale tatínka si hlídá pro sebe.. 😀

Blbnout ve sněhu je sice legrace, ale pevně věřím, že dnes to bylo naposled. I proto jsme začali přivolávat jaro. Elinka pravidelně zalívá tulipány, které co nevidět pokvetou a taky máme nakoupena semínky a budeme sadit a zalívat a těšit se, že to jaro opravdu už brzy přijde.

To je dlouhý nadpis článku, ale rozhodla jsem se, že pravidelný měsíční příspěvek budou mít ty naše dvě zlatíčka dohromady.

Včera to byl měsíc, co Oliver vykoukl na svět. Přebalování je zážitek, on totiž nedokáže chvílu v klidu ležet. Přesně jako v břiše, pořád se mu ty nožky mrskají a nemůžeme ho spustit z očí, protože už sebou mrskl tak, že se překulil na bříško. Přesný opak Elinky, ta byla kliďas v bříšku i pak po narození (zato teď si to vynahrazuje :-D).

Jinak je ale moc hodný miminko. Krásně papá, kaká, prdí a brká a spokojeně spinká. Když se ale probudí s hladem, tak se dokáže pořádně ozvat. 🙂

A Elinka? Ta má svůj den právě dnes. Je to bezvadná holka a sestřička ještě lepší. Brášky hladí, pusinkuje a taky mu moc ráda bere hračky. 😀 Vždy se ale zeptá a to pak slyším „báško můžu?“

Svoji novou roli zvládá parádně. Minulé pondělí hlídala Oliverka babička a já s Elinkou vyrazila na dámskou jízdu do Brna. Svezly jsme se vlakem, šalinou, koupily si sponky do vlásků i čelenku s ouškama, zahřešily si v McDonaldovi a byly prostě jen spolu samy dvě. Bylo to naprosto super a dámské jízdy budeme dělat každý měsíc.

Poslední dny jsou u nás dost televizní, sedl na nás všechny nějaký bacil, a tak doma soplíme a kašleme komplet všichni. Už se nemůžu dočkat až bude teplo a sluníčko a většinu času budeme trávit venku. Myslím, že podobné to má i Ela, která se mně x krát za den ptá, jestli je už jaro. 😀

To jsou moje děti, moje všechno.

V sobotu měla Elinka 2 roky a 7 měsíců, ani jsem nestihla napsat žádný článek a přitom se v jejím životě udála velká věc. Stala se velkou ségrou. 🙂

5.1.2018 v 5:20hod se nám narodil OLIVER. 50cm, 3258g.

Zvyknout si, že je tu bráška, který maminku a tatínka taky potřebuje nebude pro Elinku asi úplně nejlehčí, ale zatím to bere statečně a my se jí to snažíme co nejvíc ulehčit. Je ale skvělá a brášky hladí, pusinkuje a pomáhá odnášet plínky.

Šťastný nový rok vám všem. My Silvestra strávili doma, nachystala jsem nějaké dobroty a bylo nám fajn. Ela se ukázala jako velká pařmenka a vydržela vzhůru až do půlnoci. Tak moc byla zvědavá na ohňostroj a sotva někde něco bouchlo, hned byla u okna. O půlnoci jsme si tedy připili všichni a volali i s přáním rodičům. Elinka do telefonu křičela, že se dívá na atesoj (ohňostroj) a přála „šťastný rok“. Sotva ale přestaly lítat petardy, padla do postýlky a spala až do půl desáté. 😀

Jak na Nový rok, tak po celý rok..Martin vyrazil na kolo a já pro jistotu chvílu sedla k šití a vzala do ruky i háček. 🙂

Loňský rok byl krásný a přála bych si, aby takový byl i ten letošní. 🙂

A zas to uteklo jako voda. Dárečky rozbalené, cukroví z větší části snězeno, všechny svíčky na adventním svícnu dohořené a všude po bytě se povalují nové hračky. Podle Ježíška byla totiž Elinka mooooc hodná.

Už delší dobu před svátky jsme jí povídali o Ježíškovi, jak se mu píše dopis apod…a ona jeden den přiběhla a řekla „MUSÍME NAPSAT JEŽKOVI DOPIS. EJINKA CHCE JŮŮŽOVÉ AUTÍČKO, BAJONEK, PÍŠŤALKU AJI BUBINEK“….a od té doby to pořád opakovala….a já si myslím, že dětské sny se mají plnit. 😀

Autíčko a balonek našla pod stromečkem doma a taky s tím usnula, zbytek druhý den u babičky a děděčka. Z bubínku byla doslova unešená…my všichni okolo už tedy méně, takže jakmile večer usnula, háčkovala jsem na paličky „tlumiče“. 😀

Dostala i další krásné dárky, do toho jí dárečky dovezla babička a děděček z Trenčína, a tak postupně bere jeden za druhým do ručiček a s každou věcí si krásně vyhraje.

Poslední měsíc těhotenství je pro mě už dost náročný a tak jsem na sebe pyšná, že jsem zvládla napéct 7 druhů cukroví, k tomu perníčky, vánočka se mně vydařila tak jak už dlouho ne, na večeři jsem chystala zelňačku i rybí polévku a samozřejmě bramborový salát a kapra (s tím jsem měla nejméně práce, celého ho pro nás naporcovala a nachystala mamka…já jen obalila a usmažila) a uklidila. A taky mám radost, že jsme dárky nakoupili zavčas a vyhli se tomu vánočnímu šílenství.

Bylo to všechno moc krásné a bude určitě ještě krásnější až na nás vykoukne náš chlapeček a budeme úplně kompletní rodina.

Užijte si zbývající dny tohoto roku a do nového vkročte pravou nohou. 🙂

Krásné a pohodové Vánoce všem návštěvníků mého blogu!

Na svícnu jsme zapálili třetí svíčku, v rohu obýváku nám svítí stromeček, na stole voní cukroví a my se s Martinem právě dodívali na další vánoční film. Užíváme si pohody, jeden druhého a toho těšení na Elinčina rozzářená očka, až bude příští týden rozbalovat dárečky.

O Ježíškovi jí často vyprávíme, a tak už nějakou dobu chodí a říká, že psala Ježíškovi dopis a chce od něj růžové auto, balonek, píšťalku aji bubínek. 😀 A protože byla celý rok moc hodná, tak se máme asi na co těšit. Co nevidět tu budeme potichu našlapovat kolem miminka a Elinka do toho bude bubnovat a pískat na píšťalku. 😀

Na víkend k nám přijela Martinova sestra s pejskem, dnes dopoledne se stavili jeho rodiče i s Elinčinou prababičkou, tak tu bylo veselo. Elinka dostala perníkovou chaloupku.

Včera jsme opět nakoukli na vánoční trhy a konečně si domů pořídili hrníčky na Turbomošt. 🙂

Já už toho moc nezvládám, bříško mně dává fakt zabrat, ale konečně jsem došila Elince šatky ke stromečku a ještě se chystám na dvoje cukroví. A pokud ho nestihnu..tak co..o tom ty svátky nejsou, hlavně když bude u nás pohoda a všichni budou mít radost z dárků.