Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Únor byl hlavně o maškarním. Elinka nejdříve chtěla jít za berušku, ale když viděla kostým Sněhurky, tak hned změnila názor. A pro mě tedy bylo jednodušší vymyslet, za co půjde Oliverek.

Nejdříve nás čekal obecní karneval, kde jsme byli od začátku až téměř do konce. Elinka soutěžila o dobrůtky, v tombole i s Oliverkem vyhráli pěkné ceny a hlavně oba tančili a bavili se. 🙂 Sněhurka s trpaslíčkem byla jediná. 🙂

Týden na to byl karneval i ve školce a Elinka chtěla být opět Sněhurka. 🙂

Oliverek nikam nespěchá, takže stále jen obchází nábytek, ale už umí předvést sedm zvířátek, dává naprosto úžasné mlaskací pusinky, umí je i poslat a je to pořád takový mazlící medvídek.

Elinka je čím dál chytřejší potvůrka a já si musím dávat pěkně pozor na pusu, protože je jak špion. Všechno slyší a hned vykecá. 😀 Ve školce pořád u ní vede Víteček. Už si prý dali pusinku, objali se a prý jí řekl, že ji má moc rád. I na vycházku spolu chodí za ručičku. 🙂

Leden byl dost náročný. Elinka chytla virózu, za pár dní se k ní přidal Oliverek a rovnou s bronchitidou. Elinka je spící pacient, zato Oliverek potřeboval moji náruč. Chtělo by se napsat, že vše je za námi, ale před pár dny Elinka lehla znovu. Opět skoro dva dny prospala, pak je dobrá a zničehonic zvýšená teplota zpět..pořád se to vrací, tak zítra zajdeme za paní doktorkou.

Ale nebylo to jen o nemocech. Náš kuliferda čím dál zdatněji obchází nábytek, vyleze na postel, sedačku, předvádí tři zvířátka (ovečku, pejska a hada) a k máma, táta se přidala i Lála. Tak volá na Elinku. Poslední dva dny je od něj ale víc slyšet EJÁÁÁ 🙂

Elinka měla kontrolu na očním, kde nás velmi mile překvapila. Na jedno očičko vidí špatně a měla (samozřejmě s brýlky) na dálku poznávat obrázky a viděla i ty maličké. Okluzor se tedy zatím odkládá a další kontrola je v černu. Na oční s námi šel i tatínek, ale pak se Elinka šla odměnit do hračkářství a trochu zahřešit do McDonalda…samozřejmě jsme z hračkářství donesly dárek i Oliverkovi. 🙂

Můj malý medvídek měl v sobotu první narozeniny. Jakoby to bylo včera, co se narodil, vše mám před očima, minutu po minutě, veškeré pocity, vše se mně znovu vybavuje…běží mně to v hlavě jako nádherný film. Takový malý uzlíček to byl a teď je z něj takovej šikovnej klučík. Je dost jiný než Elinka, je hodně mazlící a je maminčin.

Ještě nechodí (na to je času dost), ale začal obcházet nábytek, staví kostky na sebe, navléká kroužky na kužel, jezdí si s autíčkem a dělá „džžž“. Umí říct táta, když potřebuje tak i máma, papáá, ham, mňam, napodobí ovečku bééé a na ostatní říká bbbb 😀 Rád listuje knížkama, vyhazuje z pokojíku všechny míčky, co najde, fouká Elinčiným fénem a hlavně chce všechno, co má Elinka a ta naopak…joooo už začínají hádky. 😀

Včera byla i oslava a nádherný dort pro Oliverka dělala moje mamka. Byl moc dobrý a Oliver dělal tak dlouho ham ham, až dostal taky. 😀 Pokojík jsme dětem vyzdobili balonky, světýlky a i když tu bylo přelidněno, bylo to moc fajn. Oliverek dostal hodně dárečků, které se mu Elinka snažila nenápadně zabavit a přitom slibovala, jak mu zas půjčí něco svého..

Když si vzpomenu, jak se mě Elinka zezačátku ptala, kdy už ho vrátíme panu doktorovi a teď vidím, jak ho objímá, pusinkuje a říká mu Oliverečku…zaplavují mě neuvěřitelné pocity štěstí. Moje děti, které se sice občas přetahují, hádají se (jakože i Oliver je pěkná potvůrka a po Elince se ožene), ale ve finále se objímají a pusinkují… nic krásnějšího nás nemohlo potkat.

Z Elinky je už tak velká holka. Zrovna u nás frčí písnička malé kotě, kterou zpívá pořád a pořád dokola (jak zaseklá jehla v desce). Krásně vybarvuje omalovánky, kdy téměř nepřetahuje, ze školky je pořád nadšená a má neuvěřitelnou zásobu energie. Je to moje parťačka, moje všechno.

Šťastný nový rok ! 🙂

Čtvrtou adventní neděli nám děti marodily. Elinka naštěstí jen rýmu, zato Oliverka to potrápilo. Rýma, kašel a horečky. Spával se mnou v noci v posteli, nešel dát z ruk.. I přesto se mně s Elinkou podařilo jet na slíbený výlet do Brna na ruské kolo. Přidal se k nám i můj taťka a bylo to moc fajn.

Ten nejhezčí vánoční dárek jsme dostali ale hned ráno, kdy se Oliverek vzbudil s úsměvem a bez horečky. Ale až dnes si říkáme, že je to konečně už zase on. 🙂

Štědrý den byl úžasný, dětem se dárečky moc líbily a nám zas ty jejich rozzářená očička. A to je ještě čekalo vybalování u všech babiček a dědečků.

Napečeno, nazdobeno (i stromek), neuklizeno, dárky zbývá jen zabalit a těšení na Ježíška obrovské. 🙂 Tak nějak ve zkratce od nás. 🙂

Elinku pečení perníčků moc bavilo, tak si to tento víkend zopakovala, Martin dělal už třetí várku vánočních oplatků a já dodělala vanilkové rohlíčky a slané pečivo. Máme celkem 6 druhů.

V týdnu jsme si užili vánoční Brno i s mojí sestřičkou a její rodinou, kteří na pár dní přiletěli.

V sobotu u nás napadl sníh, hned dopoledne jsme šli na vycházku. Elinka na bobech, Oliver poprvé na sáňkách.

krásný předvánoční čas vám všem 🙂

Druhou adventní neděli jsme nazdobili stromeček, upekla jsem další dva druhy cukroví a v týdnu si ještě jen tak sama s mamkou užila turbomošt v Brně. Martin zvládl ze dvou dávek vánoční oplatky, pak přiletěla sestra s rodinou a z rádia nám hrají jen koledy. Těšíme se na Vánoce. 🙂

S malým zpožděním přidávám zprávy z domova. 😀 Děti jsou zas o kousek větší a zas o kousek víc k poňuchňání. Elinka poslední dobou trochu bojovala s pořád se opakující rýmou až jí to sedlo do ouška a měli jsme jeden noční výjezd na pohotovost. Naštěstí nurofen brzy zabral a v nemocnici poskakovala a všem říkala, že jí nic není.

Teď má za sebou dva týdny ve školce, kam stále chodí moc ráda a já jen doufám, že na ni někdo neprskne nějaký bacil.

Domů Mikuláše nezveme, takže první setkání s ním, andělem a čertem ji čekalo ve školce. Já jsem byla celé dopoledne nervózní, jak bude reagovat, ale ona byla úplně unešená z čerta. 😀

Když jsme spolu týden před mikulášskou kupovaly kostým, tak musela mít křídla a svatozář. Po setkání s čertem chtěla růžky. Ale to už bylo pozdě. Druhý den měli do školky přijít v převleku. Trochu brblala a naše debata končila tím, že teda půjde za anděla, ale jazýčkem bude dělat blblblblbl. 😀

Oliver má konečně o dva zuby víc, sedí, leze a stoupá si jak profík. Pomalu zkouší krůčky kolem nábytku a největší radost nám dělá tím jak je opatrný. Všude se vyšplhá a pak je vidět, že přemýšlí jak se dostat dolů bez karambolu. I na něj čekala mikulášská nadílka. Začíná zjišťovat, že ségra je sice fajn, ale občas si musí některé věci vybojovat a tak si někdy připadám jak rozhodčí. 😀

Je jiný než Elinka, je víc mazlící a toho se snažím co nejvíc užít. Je to takový můj plyšový medvídek. A moc rád hraje hru vidím nevidím. Nejroztomilejší je, když si očička zakrývá ručičkama. 😀