Rubrika: Něco o mě a tak různě..

Všem návštěvníkům mého blogu přeji krásný nový rok, hlavně zdraví a pohodu !!!!

Čtvrtý adventní víkend byl pro mě celkem netradiční. Ve čtvrtek jsme s Martinem vydali na téměř 600km dlouhou cestu. Našim cílem byla vesnička Obervellach (u Hermagoru) v Rakousku. Martin tam jezdí tradičně s kamarády na lyže a letos přibalil i mě. 🙂 Scházelo málo a byla přibalena i Bublinka. 😀 Pořád nám lezla do tašky.

Je to kousek od lyžařského střediska Nassfeld, které je v blízkosti hranic s Itálií a města Villach.

Nelyžuji, neumím to a slibuji, že se to někdy naučím. Ale tentokrát ne. 🙂 Tentokrát jsem si to jen omrkla a prodloužený víkend jsme strávili na bruslích na zamrzlém jezeře Weissensee. Ledová plocha je pravidelně udržována. Jezero ještě není celé zamrzlé, ale byla připravena trasa 4 km.

Po bruslení jako odměna kapučíno v restauraci s výhledem na jezero.

Bruslení nás chytlo a tak jsme jeli bruslit i druhý den, tentokrát i s Martinovou sestrou.

V neděli jsme se cestou domů stavili na vánoční trhy ve městě Graz, kde Martin studoval. Tak aspoň malá reportáž z tohoto krásného města.

Ledový betlém v centru.

A suvenýrky. Já prostě nemůžu, ale poslední dobou naprosto ujíždím na těchto plechovkách.

Ještě jsem ježíškovi „nenápadně“ ukázala dalšího soba a pak z dálky sledovala, jestli pochopil… 😀

Domů jsme přijeli až po sedmé večer, ale čtvrtou svíčku jsme zapálili.

Byl to úžasný víkend. Věřím, že i u vás všech proběhl podle představ a teď už vám přeji jen krásné a spokojené vánoční svátky plné pohody.

A další víkend je u konce. Doslova a do písmene jsem ho strávila doma u televize. Ale nezahálela jsem a pustila jsem se do vánončího vyšívání. Co to bude, kdy to bude? Zkuste hádat…

Moje víkendové lenošení ale mělo kromě škaredého počasí ještě jeden důvod. Čtvrtek, pátek jsem strávila na Luční boudě, kde jsem se účastnila pracovního setkání. Jako zpestření byl noční výstup na Sněžku. Nebyl to žádný med. Pršelo, mrholilo, všude hustá mlha, zima a tma.

Startovali jsem od Luční boudy, kde jsme i spali. Výstup trval hodinu a přesně ve 22:00 hod jsem pořídila tuhle fotku.

Ráno se většina odhodlala a po skupinkách jsme se vraceli pěšky do Pece pod Sněžkou. Cesta 10km. Tentokrát nepršelo, ale chvílemi doslova lilo!!! 🙂

I tak to byl úžasný zážitek, na který jen tak nezapomenu. Bylo to ale fyzicky celkem náročné, v sobotu jsem se sotva pohla a ještě musela léčit bolest v krku a uchu.

Na Sněžce jsem byla poprvé. Luční bouda je nejstarší chatou na hřebenech Krkonoš. Byla jsem z tohoto místa doslova nadšená. Nemám ani jednu pěknou fotku tohoto místa, protože mlha byla celou dobu. Proto jsem si jednu vypůjčila na googlu, ať se můžete podívat, jak je to kouzelné místo.

Krásný nedělní večer Vám všem 🙂

Řecko – Pelopones – Niforeika

Přesně tohle bylo cílem naší dovolené, na kterou jsme s Martinem vyrazili v pátek 13. září. Ani to datum nás nezastavilo. 🙂

Týden strávený u moře nám dodal spoustu energie. Úžasně čisté moře, 29 stupňů a slunečné dny. Co víc nám mohlo chybět.

Proč právě Niforeika? Když jsem hledala na internetu ten pravý zájezd pro nás, Niforeika mě upoutala svojí charakteristickou. Cituji..

„Niforeika si uchovává a přísně střeží to, co většina přímořských středisek již dávno ztratila: klid a všeobjímající pohodu. Právě to činí Niforeiku jedinečnou“

Opravdu to tak bylo. Sice bylo po sezoně, ale jak jsem se dověděla od delegáta, takový klídek je tam stále. Celý rok jsem v neustálém kontu s lidmi a tak na dovolené chci klid a pohodu. Dobrým nápadem bylo připlatit si výhled na moře 🙂

Martin se asi nejvíc těšil na most, který jsme mimochodem viděli i z balkonu – Rio-Antirio. Tento most spojuje Peloponeský poloostrov s pevninským Řeckem. Stavěl se 6 let a byl slavnostně otevřen u příležitosti letní olympiády 2004, která se konala v Athénách. Most jsme navštívili v rámci jednoho výletu do města Patra a vinařství Achaia Clauss.

Na mostě pořádně fučelo a chvílemi to vypadalo, že bude konec světa.

A vinařství. Mohli jsme si prohlédnout úžasné sklepy, ochutnat bílé i červené víno a hlavně to nejlepší co tam mají – Mavrodaphne. Je to sladké červené dezertní víno z bobulí stejnojmenné odrůdy. Řadí se mezi likérová vína, takže může obsahovat přídavek vinné pálenky. Nejméně tři roky zraje v dubových sudech a chutí připomíná portské. Má temnou jiskřivou barvu..samozřejmě jsme si dovezli i domů. 🙂

Takto zdravě jsme se stravovali…taverna přímo u moře a řecký salát. Tak nám chutnal, že jsem ho doma už dělala od dovolené dvakrát.

Jeden z našich „nových“ kamarádů…

A já v prázdném bazénu…

Takto „plná“ pláž byla celý týden 🙂

A asi jsem byla moc hodná, protože jsem si z dovolené kromě náramků a různých blbinek dovezla i tuhle krásnou tašku. Teď už je ale zazimovaná, ale moc se těším, že ji v létě pořádně provětrám.

Jen při prohlížení těchto fotek jsem se ohřála. Jako bych byla zas u moře.. 🙂 Přeji Vám všem krásný den a děkuji za komentáře, které u mě zanecháváte.

Tak a jsme zpět. Zpět z ráje. 🙂 Prožili jsme krásnou dovolenou na středním Slovensku (okres Poltár), uprostřed lesa plného hříbků a vůně bylinek …

Měli jsme se na co těšit, loni jsme tam strávili prodloužený víkend…a můj Martin jezdí na tohle místo už od malička.

Posledních pár dnů při usínání, když zavřu oči, všude vidím krásné dubáky a ze sna prý říkám „dobrý den, pan dubák“ 😀 Takto jsme zdravili každého dubáka. 🙂

Jen troška z našich úlovků..

Speciálně na tuhle příležitost jsem si pořídila klasickou rybičku. Jen už nestála korunu. 🙂

A rodičům jsem dovezla jiné překvapení, než dubáky. Dovezla jsem jim plnou krabičku kuřátek (někde jim říkají lišky). V našich lesích jsme je neviděli už několik let…zítra se můžeme těšit na guláš s kuřátkama. 🙂

A abych nesbírala jen hřiby, natrhala jsem i pár kytiček mateřídoušky a třezalky. Už se suší a v zimě budem u čajíku vzpomínat na nádhernou dovolenou…

Nádherné okolí…

A od mého Martina jsem dostala i kytičku z lučních květinek. 🙂

Dovolená byla dokonalá, škoda jen, že ten týden tak utekl. Ale měli jsme se domů na co těšit. Na naši králindu Bublinku, která byla na prázdninách u rodičů. Její pobyt u našich by se dal nazvat „dovolenou all inclusive“ 😀

A zítra zase do práce. 🙂 Krásnou neděli vám všem.

Tak vám musím ukázat, kohopak jsme to dnes našli na zahradě u rodičů. Přijela jsem natrhat Bublince večeři (nať z mrkve a petrželky) a místo toho jsem si málem domů odvezla tohoto fešáka.

Po zahradě se nám procházel ježeček.

Tady si začal pochutnávat na třešni. To mlaskalo 🙂

Ještě společné foto a mohl jít do světa. I když je takto maličký, během krátké návštěvy stihl spapkat třešni a pár kočičích granulek. Je to čiperka, tak věřím, že to v přírodě zvládne.

A Bublinka večeři taky dostala. 🙂