Rubrika: Návody, recepty a dobré nápady

Loni i letos byla obrovská úroda ořechů. Jenže nevydrží věčně a je potřeba je nějak zpracovat, než do nich nalezou červíci. Jak naši, tak i já jsem se pustila do „maratonu“ loupání loňských zásob. Taťka ořechy nejen nalouskal, ale obral je i o ty vrchní skořápky. Ulehlčil nám tím strašně moc práci. Tati, díky za úžasnou pomoc! 🙂

Loupala jsem po chvílích, kdy Ela spala. Ale musím pochválit i Martina, který mně taky hodně pomohl. Na cukroví jsem toho moc nespotřebovala a místo v mražáku už nemáme. Mamka přišla s tím, že je zavaří. A já abych nezůstala pozadu, jsem se musela hned opičit.. 🙂 Zavařovací hrnec zatím nemám, ale na internetu jsem si našla zavařování v mikrovlnce. Podle diskusí mají všichni velmi dobrou zkušenost, takže jsem se do toho pustila.

Suché ořechy jsem dala do vysušených sklenic, v mikrovlnce ohřívala 2 min na plný výkon a pak rychle zavíčkovala a otočila dnem vzhůru. Takto údajně vydrží až 3 roky. Máme 15 sklenic.

Sice jsem už před týdnem říkala, že s pečením končím, ale dnes jsem ještě zapla troubu kvůli ořechovým šátečkům. Mamka je dělá každý rok a vždycky zmiznou nejdřív. Je to vážně dobrota, pekla jsem podle receptu, který mám od mamky.

14 dkg hl.mouky (dala jsem určitě víc, protože se mně těsto lepilo)

14 dkg másla

1 vejce

1 lžíce vody

Vypracované těsto necháme 30 min odpočnout. Pak rozválíme na tenký plát a vykrojíme cca 5cm čtverečky.

Náplň:

12 dkg ořechů

2 menší vejce

citronova kůra

12 dkg cukru

Hotový šáteček zdobíme ořechem namočeným v bílku. Pečeme na 180-190st. Mírně vychládlé obalujeme v cukru.

A konečně jsem namalovala perníčky.

Máme všechno nachystané a už se jen těšíme na Ježíška. 🙂

Krásný večer vám všem. 🙂

Ani já neodolala a vyzkoušela jsem sněhuláka z ponožky. Měla jsem v plánu nějakého uháčkovat, ale nedostává se mně času, takže rychlovka v podobě ponožko sněhuláka mně přišla vhod. 🙂

A tady je naše partička.

Krásný adventní víkend vám všem. Já ho tentokrát strávím jen s Elinkou a naší Bublinkou. Taťka nám zítra odjede na pár dní do Rakouska na lyže. Je jasný po kom mu bude největší smutno, takto jsem je zastihla dnes navečer. 🙂

Vánoční atmosféra je u nás už i cítit. 🙂 Kromě koled, které pouštíme každý den, výzdoby a hlavně vánoční nálady, nám doma začalo vonět cukroví. Včera jsem si nachystala těsta a dnes upekla perníčky, sádlové koláčky a linecké. A pro jistotu jsem ještě ukuchtila domácí Baileys. Elinka jen kulila oči, co to ta mamka blbne. 😀

Recept na perníčky najdete TADY a na sádlové koláčky TADY. Díky, Vlasti za skvělé recepty. 🙂

A co vy? Už se taky chystáte? 🙂

Můj taťka měl v sobotu kulaté narozeniny a pojal to velkolepě. Slavit se bude totiž ještě další dva víkendy. No chuděra mamka, která všechno chystá. 😀

Už teď ale dostal spoustu úžasných dárků, ale chci tu psát jen o jednom, který jsem vyrobila sama.

Chtěla jsem mu udělat nějaký dort, ale taťka nejí sladké a tak jsem brouzdala na internetu, až jsem na stránkách brydova.cz našla to pravé.

Balík toustového chleba, sýry, salám, domácí hermelínová pomazánka, na ucho párek a jako pěnu česneková pomazánka…tadáááá a na světě je PIVO! 🙂

Všechno nejlepší, tati. Mám tě strašně moc ráda!!!!! ♥

Počasí jde z extrému do extrému a pro nás s Elou je to teď snad ještě horší, než když bylo horko, to jsme mohly ven alespoň ráno a pak večer. Teď to nejde ovšem vůbec (až na fakt úplně kratičkou vycházku k paní doktorce na očkování), jinak pořád prší…

Paní doktorka ji zrovna přeměřila a zvážila. Už máme velké mimino. 🙂 55cm a 5,3kg. Dostala včeličku do nožičky a ani moc neplakala, to až pak doma já. 🙂 Jsem moc ráda, že očkování proběhlo v pohodě. Ela měla sice zvýšenou teplotu, ale jinak spala jako dudek a když zrovna nespala, tak se na nás usmívala. V noci spala v kuse 7 hodin. 🙂

Zítra ji za odměnu koupím nějaké pěkné oblečení. Hlídat bude tatínek a já si s mamkou udělám výlet do Brna za nákupy. Počasím si to rozhodně zkazit nenecháme. 🙂

Čas s Elinkou šíleně letí, ještě nedávno měla tři kila, byla tak droboučká a dnes těch kil má už víc jak pět a nosí o číslo větší plínky. Ach jo.. Je pořád tak moc hodná a přesto šidím návštěvy vašich blogů. Kolikrát se totiž přistihnu jak stojím u její postýlky a kochám se. 🙂

Ale teď už k těm dobrotám. Nedávno jsem zkusila cheesecake z bílé čokolády. Možná jste viděli na internetu odkaz na recept ze tří surovin. Zkusila jsem, bylo to celkem dobré, ale žádná pecka. Už to dělat nebudu, ani jsem nestihla vyfotit.

Co je ale fáááákt dobrota, tak tvarohový dort. Dělává ho i moje mamka, ale teprve když jsem ho uviděla u Renušky, rozhodla jsem se zkusit.

Jednou jsem dělala z broskví, podruhé z ostružin. Ostružinový jsem ozdobila ještě kakaem.

Koncem července jsem vyzkoušela „brusinky z rybízu“.

A protože je úroda rajčat letos obzvlášť obrovská, tak velmi často večeříme rajčata s mozzarellou a v lednici nám nechybí šopák. V těch teplech jsem vlastně ani nevařila a dělala jen šopáky. 🙂 Dávám do něj olivový olej, který máme ještě z Řecka. 🙂

Dnes jsem ještě kuchtila rajčatovou polévku. Recept jsem našla ZDE.

Je vážně moc dobrá, tak pokud nevíte co s rajčaty, vyzkoušejte. Samozřejmě jsem dávala čerstvá rajčata, ne z plechovky, jak je v receptu a loupala jsem je..teda mamka, byla zrovna za mnou na kafčo 😀

To je pro dnešek vše. Příště bude snad o dece ze čtverečků, kterou dělám pro naši princeznu. Krásný večer vám všem.

Před porodem jsem stihla uvařit jahodovou marmeládu, teď jsem si to zopákla na meruňkách. Vařila jsem jen ze dvou kil, protože je raději sníme čerstvé. 🙂

Recept najdete ZDE

Každou vycházku kočárkem směruju k našim na zahradu. Je tam tak krásně. Teď, v tom šíleném horku, chodíme s Elinkou ven jen ráno a pak až úplně večer.

I když jsem u našich pořád, vlaštovičky jsem už nestihla vyfotit. Vše se naštěstí podařilo a už jsou pryč. Do hnízda se vrací jen na noc. 🙂

Posledních pár dnů je horko opravdu extrémní. Naše Bublinka se před ním chtěla asi schovat. Našla jsem ji v tunýlku, kde spokojeně odpočívala. 🙂

A na závěr naše Ela. V týdnu jela poprvé vlakem do Brna. Jenže to neví, celou cestu prospala. 🙂 Na úřadě se vyfotila na občanku, koupila jsem jí nový dudlík a jelo se zase domů. 🙂 Celé to s námi absolvovala moje mamka.

Včera měla 6 týdnů. Začíná se usmívat a pořád je tak moc hodná. 🙂

Hnízdo po čermáčcích si letos u našich vyhlédl páreček vlaštovek. Říká se, že vlaštovky přináší do domu štěstí. A navíc u nás patří k ohroženým ptákům. Takže moji rodiče měli z nových nájemníků radost. Za pár týdnů je ta radost trochu přešla. To když pucovali bobky po zdech, zemi a autě. 🙂

V hnízdě najednou vykoukly tři hlavičky, které mají nonstop otevřené zobáčky a tak se „staré“ vlaštovky můžou přetrhnout. Najednou jim bylo ale hnízdo malé a tak jedna vlaštovička skončila na zemi. I tam ji ale poctivě krmili a naštěstí tam byla před naší Kočenou v bezpečí.

Pro jistotu jsem si na webu „zvíře v nouzi“ našla číslo na záchrannou stanici v Brně (mimochodem se specializují na ptáky) a nechala si poradit, co s malou vlaštovičkou dál.

A tak podle zkušené rady moji rodiče vyrobili „podobné hnízdo“, které umístili co nejblíže k tomu původnímu. Malou vlaštovičku přemístili do nového domova a pak už jen sledovali, zda ji začnou rodiče krmit. A úspěch. Vše se daří.

Snad bude mít tento příběh dobrý konec. Včera se už všechny pokoušely létat a vzájemně se navštěvují ve svých hnízdech. 🙂

Jejich první pokusy nafocené nemám. Jen krmení. A fotky nejsou moc kvalitní. Abych je nerušila, fotila jsem přes sklo.

Hodně štěstí, vlaštovičky. 🙂

Představuji vám našeho nového pomocníka – jogurtovač. Z této věcičky jsem nadšená. Poprvé jsem se s jogurtovačem setkala těsně před narozením naší Elinky. Zrovna jsem byla na návštěvě u kamarádky, která akorát čerstvě udělané jogurty dávala do chladničky.

Pak jsem pátrala na internetu, četla diskuse a zkušenosti, básnila o tom Martinovi a ještě ten den jsem ho objednala. A přišel nám Severin JG 3519.

Jeho výhodou je, že balení obsahuje ne 7, ale rovnou 14 skleniček. Můžu tedy udělat 2 dávky jogurtů za sebou. 🙂

I když jsme na pojídání jogurtů zatím jen dva, je u nás velká spotřeba.

A jak vlastně jogurt připravuji?

Na jednu dávku potřebuji jeden menší jogurt a 1 litr mléka. Do každé skleničky dám 1-2 lžičky bílého jogurtu (vybírám ty, které mají obsah tuku víc jak 3,9%), zaliju mlékem (klidně trvanlivým), skleničky zavřu a postavím do jogurtovače. Zapnu a nechám cca 12 hodin. V návodu uvádějí, že stačí i méně, ale po dvanácti hodinách jsou jogurty krásně krémové.

Na jednu dávku potřebuji tedy jeden menší jogurt a 1 litr mléka.

Pak jen osuším skleničky a dám do lednice. Dochucujeme si je domácí marmeládou nebo müsli.

První jogurty jsem dělala v pátek 5.6. Ještě v noci jsme ale jeli do porodnice a já na porodním sále s růžovým uzlíčkem v náruči dávala mému Martinovi instrukce, aby po příchodu domů nezapomněl jogurtovač vypnout a jogurty naskládat do ledničky. 😀 On mně pak vezl do porodnice ochutnat jak jsou dobré. 🙂