Autor: heliskacz

Aneb takový článek, co se jinam nevešlo. 🙂

Šití na stroji jsem si doslova zamilovala. Pořád se cítím dost na začátku, bojím se totiž zkoušet nové věci. Proto, když jsem se konečně rozhoupala a zkusila obal na očkovací průkaz, nacházím v sobě trochu víc odvahy do dalších projektů. Ty ale až příště.

Dnes vám ukáži kosmetickou taštičku, kterou jsem spíchla mamce už k říjnovému narozeninovém dárku. Je maličká s motýlky, podžehlená vliselinem a samozřejmě byla předaná i s dárkem uvnitř. 😀

Další je již zmiňovaný obal na očkovací průkaz. K němu mě pomohlo video na youtube – odkaz. I tady jsem podžehlovala vliselinem a výsledek jsem si trošičku upravila podle sebe.

Minulý víkend jsem konečně ušila povlaky na polštářky, to jsem si slibovala už dlouho. 😀

A jako poslední projekt, tentokrát z úpletu (žlutá) a teplákoviny (černá) je oboustranný nákrčník pro Martina na kolo. Oblíbil si cyklodresy od značky Mavic, k nim má i novou helmu, tak aby mně v zimě na kole nezmrzl a přitom ladil. 😀 Než jsem ho vyfotila, tak mně málem ujel. 😀

Sednout ke stroji a dotáhnout do konce šitý výrobek je teď pro mě dřina. 😀 Pořád si vymýšlím jinou práci nebo mě rozbolí celé tělo (přece jen to bříško je už dost velké).

Ela teď miluje Mickeyho klubík a tak mikinka s Minnie jí udělala velkou radost. Opět jsem použila anglický střih, vel.98 a teplákovinu z Mimilátek. Poprvé jsem šila s panelem a jsem nadšená. 🙂

Prasátko Peppa u nás frčí taky, kombinovala jsem se jednobarevnou teplákovinou mint. Střih je z Ottobre 4/2015, model 16, vel.98, kterou jsem si ale mírně upravila a zúžila.

Ještě jsem spíchla tričko, který ani nevím jak jí sluší. Zatím ho neměla na sobě. Ale je to ověřený střih z Ottobre 4/2014, model 11, vel.92.

Velkou novinkou jsou u mě štítky, které jsem si nechala vyrobit. Mám z nich obrovskou radost. 🙂 Ještě musím vypilovat přišívání. 😀

Tentokrát za mnou kamarádka přijela, aby mně ukázala, jak se šije softshellová bunda. Já tedy jen přicmrndávala, protože bych si jinak nestíhala dělat poznámky a vše dokumentovat, ale zas to byl neskutečně informacemi nabitý den.

Bunda je Elince trochu větší, ale z jara bude perfektní a já se už teď těším, jak se pustím do další, kterou ušiju už úplně sama.

Ještě jsem dostala domácí úkol. Takže snad brzy se „pochlubím“ softshellovými kalhotami.

Kamarádce ještě jednou VELKÉ DĚKUJI. Mám vážně štěstí, že ji mám. 🙂