Autor: heliskacz

Můj švagr, skvělý manžel mé milované sestřičky, dnes získal titul šampiona v britských „superbajcích“. Už popáté!!!

Jsem neskutečně pyšná! Poprvé slavila i Ela, stylově na „motorce“ se strejdovým číslem 67. 🙂

Slavíme!!!

Vzdávám to a přestávám se divit jak ten čas letí. 🙂 Naše štěstíčko má právě dnes 16 měsíců.

Naučila se ukazovat další zvířátka jako prasátko, kozu, čertíka.. Skládá kostky na sebe, moc ji baví dávat kroužky na kužel a doslova si zamilovala ostružiny. Kdykoliv přijde za babičkou a dědečkem, utíká na dvorek k ostružinám a křičí mňam mňam. 🙂

A taky zbožňuje čištění zubů, to dělá asi ta pasta. 😀 Pořád za nama chodí s prstíkem v puse a předvádí že čistí zoubky, vodí nás do koupelny a ukazuje na kartáček. 😀

Je to náš malý smíšek, naše štěstí. 🙂

Dnešní článek je tak od všeho trochu. O víkendu krásně svítilo sluníčko, tak jsem na zahradě u rodičů trochu fotila. Nedávno mně z e-shopu www.postrikovac.cz přišel postřikovač, který si teď moje mamka nemůže vynachválit. Mrkněte na stránky, mají tam spoustu užitečných věcí. Misku malin Ela dostala od sousedky, nejraději by je snědla na posezení. 🙂

Musím se také pochlubit jak krásně mně kvetou muškáty. Letos je hnojím 2x týdně a hned je poznat, že se jim taková péče náramně líbí.

Velká hromada z e-shopu Klubíčkovna mě doslova zahřála u srdce. Když tu hromadu viděl Martin, jen vykulil oči. Mám ale tolik projektů, co chci do Vánoc stihnout, že všechna klubíčka vážně moc potřebuji. 😀

Bublinka je už zase jako dřív, dobře papá, je veselá a pořád by chtěla kokinka. Jen to seno by měla chroumat častěji. No ale to snad doladíme. 🙂

Ve středu, na svátek sv. Václava, jsme jeli vlakem do Brna, jen tak se projít a někde nasnídat. Samozřejmě jsme si udělali společnou fotku pod deštníky. Někde jsem četla, že kdo nemá fotku, tak není brňák. 😀

Na čtvrtek večer jsme měli v plánu Bar, který neexistuje, kde jsme si oslavili naše pětileté výročí. Ten bar miluju a je až s podivem, že s Martinem jsme tam byli poprvé. 🙂

V sobotu Elinka poprvé pouštěla draka a byla nadšená! Tolik se u toho naběhala a nasmála.

Víkend jsme končili slavnostně, moje maminka včera měla narozeniny. Ela vyměnila tepláčky za šaty a mohla jít přát. Jen ten dárek nějak nechtěla předat a držela ho jako klíště. 😀

Vám všem přeji krásné podzimní dny. 🙂

S nápadem strávit pár dnů na Oravě přišli Martinovi rodiče. Neodjíždělo se mně vůbec dobře, protože v neděli ráno byla Bublinka zas trochu horší. Z původního plánu vzít ji s sebou nakonec sešlo a starali se o ni moji rodiče. Mamka za ní chodila každý den dvakrát, k tomu jezdili i na veterinu a ještě mně stíhala psát a fotit jak to s naším chlupatým pacientem vypadá. Ještě že tu mamku a taťky mám..

Počasí nám až tak moc nepřálo, ale i tak tam bylo fajn. 🙂 Udělali jsme si i výlet do skanzenu v Zuberci, kde byla Ela u vytržení z místních zvířátek, dokonce krmila kozu. 😀

Jak jsem psala dřív, Bublinka měla asi nějaké zažívací problémy, jenže se nelepšila, až se přišlo na to, že jí trošku přerostla stolička. Žádná sranda u králíka. Pár dnů jsme ji zkoušeli rozkrmit, aby si stoličku obrousila sama, ale nešlo to. Špatně se jí jedlo a dopadlo to tak, že dnes ráno šla na zbroušení. To se dělá v narkóze, která je pro králíčka dost riziková. Bublinka ale neztratila svoji váhu a byla ve výborné kondici, takže jsme věřili, že to zvládne.

Bylo mně strašně, pořád jsem přemýšlela, jestli to bylo dobré rozhodnutí.. narkózu zvládla, ale vidět ji ležet na tom stole, jak hadrová panenka…

Celý den pospává, snaží se dostat z toho oblbnutí a moc dobrá zpráva je, že má chuť k jídlu. Zatím spíš jen zelenou nať, ale věřím, že během krátké doby začne baštit všechno.

O Bublinku se stará i Elinka. Bylo moc hezké vidět, jak se s ní včera po příjezdu domů mazlila a pořád ji hladila. Tak se drž, Bublinko!