Můj malý medvídek měl v sobotu první narozeniny. Jakoby to bylo včera, co se narodil, vše mám před očima, minutu po minutě, veškeré pocity, vše se mně znovu vybavuje…běží mně to v hlavě jako nádherný film. Takový malý uzlíček to byl a teď je z něj takovej šikovnej klučík. Je dost jiný než Elinka, je hodně mazlící a je maminčin.
Ještě nechodí (na to je času dost), ale začal obcházet nábytek, staví kostky na sebe, navléká kroužky na kužel, jezdí si s autíčkem a dělá „džžž“. Umí říct táta, když potřebuje tak i máma, papáá, ham, mňam, napodobí ovečku bééé a na ostatní říká bbbb 😀 Rád listuje knížkama, vyhazuje z pokojíku všechny míčky, co najde, fouká Elinčiným fénem a hlavně chce všechno, co má Elinka a ta naopak…joooo už začínají hádky. 😀
Včera byla i oslava a nádherný dort pro Oliverka dělala moje mamka. Byl moc dobrý a Oliver dělal tak dlouho ham ham, až dostal taky. 😀 Pokojík jsme dětem vyzdobili balonky, světýlky a i když tu bylo přelidněno, bylo to moc fajn. Oliverek dostal hodně dárečků, které se mu Elinka snažila nenápadně zabavit a přitom slibovala, jak mu zas půjčí něco svého..
Když si vzpomenu, jak se mě Elinka zezačátku ptala, kdy už ho vrátíme panu doktorovi a teď vidím, jak ho objímá, pusinkuje a říká mu Oliverečku…zaplavují mě neuvěřitelné pocity štěstí. Moje děti, které se sice občas přetahují, hádají se (jakože i Oliver je pěkná potvůrka a po Elince se ožene), ale ve finále se objímají a pusinkují… nic krásnějšího nás nemohlo potkat.
Z Elinky je už tak velká holka. Zrovna u nás frčí písnička malé kotě, kterou zpívá pořád a pořád dokola (jak zaseklá jehla v desce). Krásně vybarvuje omalovánky, kdy téměř nepřetahuje, ze školky je pořád nadšená a má neuvěřitelnou zásobu energie. Je to moje parťačka, moje všechno.
