Autor: heliskacz

Vyšívaný svatební dar

Moje milovaná sestřička je už mladou paní 🙂 Konečně tedy můžu prozradit, jaký že to dárek jsem pro ni a jejího manžela tvořila.
Jejich přáním bylo dostat něco, co jim bude vždy symbolizovat svatební den. Něco, na co když se podívají, tak si vzpomenou, kdo jim to dal…přemýšlela jsem, přemýšlela až jsem v půlce srpna vymyslela….

….že jim vyšiji společnou fotku.
Na webu www.rucniprace.cz jsem si nechala zhotovit předlohu a 27.srpna 2010 jsem začala. Musím se přiznat, že jsem chvílema nevěřila, že to dokončím. Vyšívala jsem doslova nonstop. O propíchaných prstech se radši nebudu moc zmiňovat :-). Možná jen díky mé dlouhé nemoci jsem to zvládla a 10.října 2010 jsem si mohla říct „MÁM HOTOVO“. Jsem na to pyšná!
Obraz jsem nechala zarámovat do hnědého rámu, aby se jim hodil do domu.
A jaká byla reakce? Byli nadšení a opravdu hodně hodně překvapení. Ještě se dost zajímali,  jak jsem to vlastně vyráběla. Takže bylo dobré, že jsem s sebou vezla fotky jak jsem vyšívala. Na ty se můžete mrknout v galerii JAK TO PŘIBÝVALO
Jinak svatební den byl naprosto úžasný. Obřad byl na zámku kousek od Londýna a vše bylo jak v pohádce. Moje sestřička byla jak princezna. Druhý den mě její manžel splnil přání a vzal mě (i moje rodiče) na vyhlídkový let vrtulníkem. Sám ho pilotuje. Jsem plná krásných dojmů. Prožila jsem nádherné dny v Anglii.
Takže takto vypadá hotové dílo.
svatební dar mé sestřičce
..a takto jsem dárky zabalila (koupila jsem jim ještě misky, které si přáli)
zabalený svatební dar

A zase ty korálky..

No jo, už zase jsem měla korálkovací den… Nedávno jsem kolegyňce z Hradce Králové dala několik páru naušnic, které jsem tvořila. Moc si je pochvalu a tak mně v týdnu od ní přišla zásilka korálek, které si kdysi koupila a zůstaly jí ležet v šuplíku. Prý jako „revanž“. Protože jsem za korálky nic nechtěla, tak jsem se rozhodla, že první výrobky budou patřit právě jí. Verčo, snad se ti budou líbit a udělají ti radost :-).
Kapradí pro Verču z HK
Olivky pro Verču z HK
Tento bláznivý náramek vytvořím asi i pro sebe 🙂
léto pro Verču z HK

Korálkovací den

Po delší době jsem se vrátila ke korálkování. Vytáhla jsem napěchovanou krabici, kde si dávám korálky, pak krabici, kde mám veškeré komponenty a krabici, kde mám hotové výrobky. Nejdříve jsem se vším jen tak „prohrabovala“ než přišla ta správná inspirace a chuť něco tvořit 🙂 A co že to dneska vlastně vzniklo?

Na začátku října jsem vyráběla zelené naušničky z kostiček (mrknout můžete TADY ) a dnes jsem si k nim udělala náhrdelník.
kostičkový náhrdelník
Také jsem zjistila, že nemám zrovna moc korálků v modré barvě. Rychle se to snažím napravit. Výsledkem je náhrdelník na lanku a k němu ketlované naušnice. Touto sadou ale nekončím, do budoucna se na modrou více zaměřím 🙂
modro fialkové perličky
No a poslední dnešní dílko vzniklo ze starých korálků, které jsem si dovezla od sestry. Dříve to byly dlouhé modro-zelené korále se zlatou ozdobou. Zlatá nebyla pravá, takže korálky vypadaly trochu zašle a jelikož raději nosím stříbro, přetvořila jsem je celé. K modro-zeleným korálkům jsem přidala průhledné korálky. Ketlovací jehly jsem použila v barvě stříbra. A samozřejmě k nim nesmí chybět naušnice. 
Na všechny mé výrobky mrkněte do galerie – KORÁLKY
modro zelený náhrdelník
modro zelené naušnice

Dušičky

O víkendu jsem udělala něco dušičkového na hrobeček mé milované a nezapomenutelné psí slečny Kellynky.
Je to malý „vějířek“ a kytička. To je to jediné, co pro ni můžu udělat….

Moje první háčkovaná dečka

Huráááá, zvlááádla jsem to!!!!!! Moje první háčkovaná dečka je na světě!!!!
Při zakládání blogu (únor 2010) jsem psala, že s háčkováním teprve začínám. Vždycky jsem obdivovala mamku, která mně kdysi uháčkovala obleček na panenku, háčkovala na nás čepice, svetry… Proto jsem se to chtěla naučit.
Dečku jsem chtěla mít trošku „silnější“, takže jsem použila přízi Daniela s elastanem v barvě lila a ne klasickou Kordonet. Vzor jsem opět dělala podle časopisu Diana -háčkování.
Mamka si „objednala“ dečku v bílé barvě, takže se jdu do toho pustit 🙂

Háčkované ozdoby

Před časem jsem si jako velký nadšenec do háčkování koupila časopis Diana – háčkování, filetové vzory, k tomu háček velikosti 1,5 a bílou přízi Kordonet.
A jak je u mě zvykem, vše jsem nechala „uležet“ a teprve dnes ráno jsem si řekla, že tedy něco zkusím.
V časopise jsem nalistovala na dečku, kde je označení „pro začátečníky“. Háčkovala jsem, háčkovala, až jsem narazila na výraz „svazkové oko“ a byla jsem nahraná. Vysvětlivka u tohoto výrazu pro mě byla ještě víc složitější než celý název :-))), tak jsem zabrousila na stránky www.rucniprace.cz , kde často čerpám inspiraci a učím se. Ani tam jsem ovšem nenašla vysvětlení, jak takové oko mám udělat. Rozháčkovaného dílka mně bylo líto, takže žádné párání, ale improvizace 🙂
Z původně zamýšlené dečky vznikla malá ozdůbka, kterou si dáme asi na Vánoce na zrcadlo. Aby jí tam nebylo smutno, uháčkovala jsem ještě jednu – trošku větší.
Uznávám, že to nejsou zrovna vánoční vzory, ale mně se líbí a to je hlavní. Je to můj první výrobek a mám z něj radost.
PS: pokud někdo ví, jak se dělá svazkové oko, tak prosím o radu 🙂