Ela 5 let a 9 měsíců, Oliver 3 roky a 2 měsíce
Už víc jak měsíc si užívám obě dětičky doma. Začátkem února se covid objevil i v naší školce. Elinka sice do karantény nemusela, ale pro jistotu na testy šla. Jak jsem z toho byla nervní, tak to zvládla levou zadní a kdykoliv jde Martin na testy, tak škemrá, že chce jít taky. 😀
Školka plynule přešla z karantény do úplného zavření. Každý týden nám ze školky chodí úkoly, tvoříme, chodíme na vycházky, čteme, hrajeme si…prostě si to období užíváme jak to nejvíc jde.
Nedávno jsme konečně všichni čtyři vyrazili na zubní prohlídku a všichni jsme dostali pochvalu. 🙂 Oliverek doma předváděl jak otevře pusu, ale jak došlo na věc, začal se bát. Tvrdil, že dostane včeličku a zakryl si pusinku. 😀 Nakonec ho paní zubařka ukecala. I Elinka trochu znejistěla a cestou v autě tvrdila, že ji fakt bolí zub a určitě v něm má červíka. 😀
A včera byla velký den pro Elinku. 16. března slaví svůj svátek. Upekla jsem jí broskvový koláč, tatínek koupil dětský šampus a nechyběly ani vysněné dárečky. 🙂
Je to s nima fakt bezva. Vstáváme v osm, v půl deváté. Jsou dny, kdy máme pyžamo ještě v poledne. 😀 😀 Jsou to naši mazlíčci.
Helenko, to jsou krásně dětičky, sice někdy se stane že jsou na zabití, ale jaký by to byl život…v tomto ohledu nikdo nového nic nevymyslí, tak je to od věky věků. Moje vnučka Jasmínka 5 let a něco, také musela mít šatičky kde byla tahle čelenka…no oni ty princezny jsou všechny stejné. Ať nadále dělají drobečci radost, šikovné mamince.