Ela 5 let a 3 měsíce, Oliver 2 roky a 8 měsíců

Další měsíc se přehoupl ani nevím jak, prázdniny jsou fuč a z naší Elinky je předškolačka. Do školky se těšila, po pár dnech to natěšení sice opadlo, ale letošní poslední školkový rok bude mít zpříjemnění tím, že každé pondělí bude chodit do anglické miniškolky, kde ji to neuvěřitelně baví. To pak přijde domů s úsměvem od ucha k uchu a pořád vykládá co umí nového. Snad nám plány nepřekazí pandemie koronaviru. 🙁

Koupili jsme jí pracovní listy pro předškoláky, aby rozvíjela grafomotoriku, Oliverkovi zas pracovní sešity pro menší děti a oba tvoří. Oliver lepí nálepky, vybarvuje obrázky a zkouší počítat do deseti a fakt jsem se musela smát, když mu to minule nešlo a Ela mu radila „Oli, tak to zkus anglicky, to ti šlo líp“ 😀 Anglicky ho neučíme, to jen Elinka. 😀 😀

Tak jak pořád odmítal koloodrážedlo, tak najednou řekl, že chce…sedl a od té doby jezdí jak drak.

V srpnu se nám splnilo velké přání a docestovala sestra s rodinou. Bylo to tak tak…chvíli po jejich odletu se situace opět zhoršovala a Británie dávala jednu stopku za druhou. Děti si užili nádherný týden, celé dny venku, běhání, blbnutí…něco neuvěřitelného. No taky to Oliver trochu odskákal a po jejich odletu na jeden den lehl s teplotou a zvracením…druhý den byl fit, takže to bylo asi spíš přehřátí ze sluníčka.

Na koupaliště zatím moc chodit nechtěl, ale když to šlo, šla alespoň Ela. Do vody skáče s rozběhem, pořád se potápí a zkouší do bazénu bez vesty….základ má dobrý, tak si docela myslím, že příští léto se naučí plavat raz dva. 🙂

V srpnu si Elinka odběhla svůj první virtuální závod, 1 km na podporu chovu žiraf. 🙂 A zítra si jde zaběhnout další, tentokrát pro šimpanze. 🙂