Ela 4 roky a 2 měsíce, Oliver 19 měsíců
Další měsíc utekl jako voda a já zmíním pár novinek od nás. Tou největší je, že Elinka „vyfasovala“ okluzor. Změnili jsme oční lékařku a udělali jsme jenom dobře. Elinka byla na vyšetření v pohodě, bez pláče, spolupracovala a paní doktorka mně zodpověděla všechny dotazy a vše vysvětlila. Tím, že má vyšší dioptrie jen na jednom očičku Elince hrozí tupozrakost a tak se očičko musí trénovat. Okluzor má jen na doma a nosí ho velmi poctivě. Ještě jsem ji přihlásila na oční cvičení a rovnou si zašla vybrat nové brýle. Tentokrát chtěla růžové. 🙂
Je to pár dnů, co už jezdí na kole bez pomocných koleček a strašně ráda pomáhá babičce na zahradě. A také začala v noci chodit za náma do postele. Ještě z ní bude mazílek. 🙂
Oliverka zkouším navyknout na jeden spánek denně, ale úplně to ještě nejde, je to holt spáč. Má moc rád knížky, hlavně o autech, to sedí a jen listuje. Taky moc rád čmárá tužkou, oblíbil si dřevěné vkládačky, doslova se zamiloval do Elinčinýho velkýho růžovýho auta pro Barbie a k mé velké radosti mu chutnají rajčata. Konečně aspoň jedno děťátko je v něčem po mě. 😀
V červenci se byli s Elinkou ostříhat, sice to není poznat (oboum jen symbolicky konečky), ale pro oba to bylo první stříhání a tak velká událost. 🙂
A pro Oliverka bylo ještě jedno poprvé – návštěva Bonga, kde se mu moc líbilo a pořádně se vyblbnul..a já vlastně taky. 🙂
Helenko, je moc dobře, že si Elinka na okluzor zvykla a nosí ho. Očičko se vycvičí. Naši kluci podědili tupozrakost po manželovi, u nich to je dědičná vada.
V Jihlavě je Robinson, je to také zábavní park a naše děti sem jezdí s rodiči. A vyřádí se tu stejně jako vaše děti v Bongu.
[1]: Růženko, já sama mám dioptrie, tak jsem radši před rokem s Elinkou šla a jak je vidět, tak jsem udělala dobře…ve třech letech vezmu i Oliverka