Naše Kočena ♥
Kdy se přesně narodila nevím, ale nezapomenu na dnešní den, kdy mně mamka zavolala, že Kočena umřela. Naše Kočena.. 
Měla něco kolem 17 let. Mám spoustu vzpomínek, třeba jak rozvrtávala mamce záhonky, jak číhala v kvítkách, jak se mazlila s naší Kellynkou, jak seděla za prosklenýma dveřma a bylo vidět jen uši nebo na zídce a dívala se našim do kuchyně.. Kočenko, byla jsi skvělá a budeš nám chybět. 🙁
Poslední její fotku mám z pondělí, kdy jsem přišla na zahradu fotit kvítečka. Letěla za mnou od sousedů, plot přelezla jako by tam ani žádný nebyl a byla tolik ráda za pohlazení.
Dnes jsem ji pohladila naposledy.
Helenko, chápu tvůj smutek. ♥ Když umře kočička nebo pejsek, je to, jako by jsi ztratila někoho blízkého.
Vaše Kočena byla moc krásná.
Je to smutné, když odejde domácí mazlíček. Zůstanou ti ale krásné vzpomínky a fotečky.
Kočena byla krásná. Měla dlouhý život. Jistě jí tu bylo na světě krásně. Ale její čas už vypršel. Takhle vyprší čas jednou každému. Rozumím, že je vám po ní smutno. Ale vzpomínky neumírají.
bezva blog
příjmi pozvání na můj
Krásná tříbarevka. Přesně taková se nám letos o prázdninách nevrátila ze svých toulek do polí.
Ach jo, je nám po ní také moc smutno.
Helenko je to smutné jak odejde zvířátko obvzlášť když s vámi žije tak dlouho,nevím kolik let se kočka dožívá ale myslím že 17 let je dost dlouhá doba,odešla do kočičího nebíčka a s tama se bude na vás dívat.
Pěkný mourek kdybys chtěla kotat je vždycky dost
[1]: děkuji, Jarmilko..
[2]: Růži, tak dlouho jsme kočičku snad neměli…prostě tam tak patřila…
[3]: Máš pravdu, dožila se úžasného věku…
[4]:
[5]: Janko, měli jsme spoustu koček, ale tohle bylo jiný. Vždyť tu byla půlku mého života…
[6]: Ludi, taky přesně nevím. Nebyla to gaučová kočička, ale k té zahradě prostě patřila…
[7]: Evi, mně se teď moc smát nechce.
Ale neeee … tohle je vždycky tak bolestné, ztráta domácího miláčka bolí nevyslovitelně moc. Heli, těšit tě může, že žila s těmi, kteří ji opravdu upřímně milovali a byli rádi za její společnost. A ve vašem případě jsem si tím jistá na milion procent, protože u vás je dost lásky pro každého ♥
Heli, to je mi líto, ti naši mazlíčci nám tak přirostou k srdci a když mají odejít, tak nás to bolí. Myslím na vás…
To je většinou ta nejhorší chvilka s našimi mazlíčky. Jejich odchod je hodně smutný. Před rokem jsme měli doma podobný problém, po 13,5 letech nám odešla jorkšírka Kačenka. Řešili jsme to novým štěnětem, které zase přineslo radost
Jejda,Heli
to je mi moc líto 
Taky už jsme to prožívali,měli jsme kočičku asi 14 let,byl miláček celé rodiny.Utopila se nám u sousedů v bazéně,nechápali jsme ,jak se to mohlo stát,ale stalo se.Říkali jsme si,že už nechceme žádné zvířátko,že to potom všichni těžce neseme-přišli jsme i o kníračku Kelly-ale co myslíš? Kočičky máme hned dvě 
Lilinku a Blecka. Dnes se krásně vyhřívali na sluníčku 
Helenka,je mi to ľúto a viem ako to bolí. Sú to naši oddaní miláčikovia a tak nám prirastú k srdcu.Spomienky,fotky Ti ju pripomenú,ale každému jeho čas vyprší..
Nech Ťa uteší,že mala dlhý život.
Krásná strakatice.
Ahoj Helí!
?? Aaach! To neeeeee!!! To je mi tak strašně moc líto! 
((
To je mi tak moc moc moc moc líto. 
(((
Helí, držte se. Moc dobře víme, jak moc to bolí, když nás naši mazlíčci (nerozluční kamarádi) opustí, viď? ♥ 
Cožeeee
Pokaždé když jsi jí vyfotila, tak jsem se tu nad fotkami rozplývala.
Je to obrovský šok.
Mám husí kůži a moc na tebe myslím. ♥♥
Heli,určitě máš na Kočenu spoustu pěkných vzpomínek,které ti zůstanou.
[9]: Renuško, je to smutné, ale dožila se fakt vysokého věku a teď už je s babičkou…
Byla to její kočička.
[10]: Květuško, děkuji.. Je to vždycky moc smutné.
[11]: Jejda, u vás je to takové čerstvé? Tak ať vám vaše nové chlupaté štěstí dělá hoooodně dlouho radost.
[12]: Alenko, taky jsme měli hafinku Kelly – dlouhosrstý jezevča. Byla úžasná.
[13]: Magdi, jsem moc ráda, že tu byla tak dlouho a teď už je s babičkou. Byla to její kočička.
[14]: děkuji
[15]: Šári, jsi hodná. Jsem moc ráda, že tu byla tak dlouho. Bude na té zahradě dost chybět…
[16]: Blani, to mám a k tomu spoustu fotek… bude chybět.
Heli, já jsem se tak už dvakrát loučila na blogu se svými pejsky, kteří odešli jeden rok po sobě -16 a 18let. To už je nějaká doba vzájemného soužití! Vím, co prožíváš. Zdá se mi, že 17 let je pro kočičku pěkný věk. My už jsme si žádného pejska nepořídili. To loučení bylo moc smutné.
[18]: Helenko, s kočičkou jsem tak velký vztah jako s pejskem neměla. Přece jen nebyla u nás doma, ale na zahradě. I tak mně její odchod dost zabolel a bude mně vždycky chybět….s pejsky to chápu. Měli jsme jen jednoho pejska, Kelly..když umřela, žádného dalšího jsme nepořídili a vlastně ani nechci dalšího. Byla jen ona jediná…
překrásná kočička. mám podobnou, našla jsem ji na ulici. určitě je ji v kočičím nebíčku dobře a ochranuje vás všechny.
[20]: Dáši, děkuji…je to na zahradě takové divné bez ní…